Velmi cennou praktickou ukázkou, kterou uvidíte je i napichování nástrahových ryb. Není vůbec jedno, jak nastražíte rybku v proudu a ve stojaté vodě. Není jedno ani to, jak ji máte napíchnout, aby vám vydržela co nejdéle.
Vítám vás v další části pořadu Rybářská Televize s tématem, které je velmi žádaná a to je lov sumce. Budeme se bavit s Attily Szabo z východního Slovenska a bude se s ním mluvit náš externí redaktor Martin Petroci. Takže, ať se líbí, dávám mu slovo. Zdravím všechny diváky Rybářské Televize. Dnes vám nabídneme pro změnu rozhovor o sumcích, spolu s Attily. S Attily jsme se naposledy povídali v zimě, kdy jsme řešili téma lov mníka, kdy jsme se dohodli, že uděláme určitě i příspěvek o sumcích. Takže, Atti čau, ahoj, vítám tě u nás doma. Děkuji za pozvání. Takže, zeptám se tě. Sezóna sumcové již probíhá od 16. června. Jak se ti daří tento rok? Letos dá se říci že poměrně dobře, je to v pohodě, je to velmi dobře. Začalo to trošku později, není to takové, jako loni. Loni toho 16. jak jsme začali vábit, tak ta aktivita byla již velmi dobrá. Tento rok se počasím vše posunulo, skoro začali velké teplá. Bylo vidět, že výtěr přišel dříve. V květnu to začali teploty bomby. Od 16. jak jsme začali vábit, poměrně těch záběrů bylo pomálu a dost se nám nyní už podařilo větší jedince, kolem 1,5m pochytat začátkem července. To bylo takové lépe. Hmm, dobře, takže toto teplo nevyhovuje sumcem, tak jako lidem? Ta teplota velmi dobře vyhovuje sumcem. Sumec má rád ustálenou teplotu, dobré tlaky, jen říkám, skoro začalo teplo, což pro nás podle rybářského zákona není dobré, protože tehdy jsme nemohli ještě lovit. Dobře, jmenoval si několik způsobů, kterým se věnuješ, lovu sumce se věnuješ vábením, tedy lov z člunu. Lov z břehu, tedy Bojková systém a ještě řekněme přívlač. Věnuješ se i přívlači? Přívlači jsem se věnoval asi tak 4-5 let dozadu. Pak už člověk začal se dále rozvíjet, pak jsem zanedbal přívlač a od tehdy už jen vábíme, vábíme a prevabujem to, co ještě není prevábené. Dobře, super. Okey, jaké pruty se používají když Vabis a při lovu z břehu? Je v tom nějaký rozdíl? Není kázáno, že člověk nemůže používat stejný prut na lov z břehu a ten se kterým vábí. Jen jednoznačně, jde o to, že lov z člunu je vlastně lov pod člunem, takže člověk preferuje tam udice od těch 180 do těch 240cm, což už by bylo pro mě hodně, já musím mít udice do 200cm, čili kratší udice. Pokud jde o lov z břehu, člověk vynáší ty trhačky, podvodné plováky, systémy různé, v dnešní době jsou všelijaké způsoby lovu sumců, čím dál, je to už pestřejší. Takže od těch 240cm nahoru. Jaké tedy průměry tkaniček používáš, větší, menší, nebo máš vytipován nějaký průměr, pod který nejdeš, nebo nad který nejdeš ,, neboť je již velmi hrubý? Navštěvuji různé jezera, různé řeky, zde na východním Slovensku jednoznačně Laborec, Latorica, Bodrog. Jsou to nejkrásnější řeky, což my tu máme. Máme tam poťahané jedince od těch 1,5 do 2m a tam preferuji minimálně od 0,70mm šňůry, aby to mělo nosnost 70-90kg. Jsou to řeky, které jsou velmi zarostlé stromy, ta ryba se rozjede dolů jako buldozer a člověk má co dělat, aby to zastavil. REKLAMA nadhazovač bezdrátový sonar pro váš smartphone nebo tablet, který nabízí kromě klasických funkcí i snímání přes led. Navíc obsahuje alarm hloubky, tvorbu vlastních map v telefonu a díky volně stažitelný aplikaci možnost připojit neomezený počet rybářů. Bezdrátový sonar VEXILAR, s ovládáním v slovenském jazyce. Nahoď, trolluj, zavážaj a při zakoupení ti jako dárek dáme speciální vodě odolné pouzdro na telefon zdarma. Tak jsme měli možnost vidět a dozvěděli jsme se na jakých vodách. A nyní následuje to zajímavější a to jaké montáže používá a jak je sestrojit. Jdeme si ukázat montáž dvou jednohákov za sebou, tak hovor, co k tomu potřebujeme. Tak používám k tomu klasickou návazcový šňůru od Black Cat zhruba 100kg. Osvědčila se mi tato šňůra jednoznačně i mezi stromy, když jsme chodili dolů na ty řeky Laborec, Bodrog. Neroztrambalo se mi to. Někteří ještě za starých časů, kdy šňůry nebyly takové promakaná, používali silikonové bužírky. Dá se říci, pak v rybě ta montáž stála, jakoby ji obkrútili telefonním kabelem. Takže, už vidět, že vyspělost v sumčiarine je stále lepší a lepší. I u šňůr je to víc a víc o propletenosti síly. Co se týče montáži u nás na Slovensku, co je povoleno, tak si ukážeme dva jednoháky. Já je dávám od 7/0 a výše, záleží na velikosti ryby nástrahový. Tak jdeme na to. Náviny kolem ramínka udělám 5-6x. Toto je spodní háček, ano spodní hák. Zátahu to pořádně kolik to dá, nejdeme chytat cejny. Nepoužívají se na to nějaké kleště? Já jsem zvyklý to dotahovat ručně, i holýma rukama vytahuji sumců, 100% mám stále rukavice ve člunu, ale vůbec je nepoužívám, pak to tak i vypadá, týden mi ruce hnisají. Ukončuji to ještě pojistným uzlíkem, nápor je velký a tu šňůru nám stáhne. Šňůru napnu a celé odcvaknout. Tak je navázán spodní háček. Takže, uzel nám zabezpečí pod tím klasickým bezuzlové vázáním, aby i když se to pořádně dotáhne, ten uzel vždy se zastaví někde tady a nedovolí, aby se to rozpletli.Jak dlouhý by měl být návazec? Já preferuji 60-70cm, větší nedávám zbytečně, se to nevyplatí. Druhý háček si vyvedeme z vnější strany, čili naopak. A zase, podle naší nástrahy budeme vědět, kde chceme dostat druhý spodní háček, zda nám bude viset dole pod břichem, nebo zda ho zapíchneme někde do ocasu. Vše záleží na velikosti nástrahy, dnes máme zhruba 15-20cm ryby, tak já dávám maximálně nějakých 10cm max mezeru, aby byl odstup mezi háčky. Dobře. Navázání druhého háku preferuji čistě, jako při boiliesové montážích. Obmotat pěkně ramínko celé, skončím u hrotu, vrátím se 3-4 náviny zpět a z vnější strany vyvedu ven a dotáhnu. Zde si neděláme druhý uzlík. Stáhnout nám to nestáhne, je to velmi dobrá montáž, klasika pro začátečníky, kteří začínají se sumčiarinou. Není to nic těžkého, je to podobné, jako by se vázaly kaprové háčky, jen to vážeme na robustní 100kg šňůru a větší háčky. Při těchto návazce já osobně ještě používám gumovou silikonovou bužírku. Je to krycí bužírka na ochranu uzlů, aby zůstali pevnější a aby se neroztrapkali. Sumec by je mohl nějak narušit svými zuby? Dá se říci, že by to mohl narušit, ale mluvím dnes ta doba jde dál, máme extrémně šňůry, takže je to jen pro jistotu. Ta gumička se potom nějak nahřívá? Čistě se jen navléká. Takže, nepotřebujeme to nad párou, nebo zapalovačem, jak to dělají kapraři. Ne ne, vůbec. Drží to pěkně. Takže, zhruba tak vypadá montáž. Máme navázané montáže, pojďme si ukázat nástražních ryby, jak to děláš ty Atti? No, máme nachytané pleskáčiky a karasů, kolem 15-20cm. Napíchneme si klasiku, jako je u nás dovoleno na dva jednoháky. Vezmeme si pleskáčika. Vrchní hák stále píchám jemně do zad, abych rybě nepoškodil páteř. Mám to propíchnuté zhruba podle návazce, člověk si vytipovat podle toho, jakou má velkou nástrahu. Já stále nechávám spodní hák volně viset bokem, někdy i trošku níže pod bříškem. Sumec na stojaté vodě většinou přichází zdola, dá se říci, ten volný hák, který visí pod nebo na boku těla krásně nasaje a bez problémů se píchne do toho kouta a máme dá se říci úspěšné pak zdolávání. Čili je to nejlepší dávat přes střed, ne ke hlavě, nebo přes ocas našívat? Na stojaté vodě to nevadí, většinou to člověk preferuje takto, dává to do středu, ryba si pěkně plave, točí se nám na Bojková montáži. Je to ustálená montáž, ryba nám od toho neví odejít. Stojí na jednom místě, zda ji dáme do sloupce, či ke dnu, nebo na hladinu. Takže, většinou to dělám takto na stojaté vodě. Někteří lidé ještě píchají spodní hák zespodu do rybky, ale i to preferuji takto. Dobře. Takže, přijdeme na řeku, vezmeme si tutéž montáž. Na stojáka jsme píchali vrchní háček do zad a spodní nám bude viset. Co se týče řeky děláme všechno opačně, vrchní píchá už od hlavy, já to preferuji tímto stylem. Sumčiari, co chodí, velmi dobře vědí, co tok s rybkou udělá. Píchám to jemně do tlamičky tak, abych rybě vážně nepoškodil mozek a nevyskočili její oči jako dákej rybě v Norsku a ten druhý hák píchám většinou zboku, do boční ploutvičky. Vlastně, je prošitá na dvou místech. Napíchl jsem teď takhle, protože mám kratší montáž, dá se říci, že tento spodní háček někdy píchám ještě níže, až pod bříško. Nebo, někdy i do zad, podle toho, jaké mám rybky. Nejhlavnější je, aby kotvící hák byl první od hlavy. Proud nám nese rybku, začne se kývat, kdyby ji našijeme jako na stojáka, za záda, tak ryba by měla úplně jiný pohyb a proud by ji mohl zabít. Hej a měli bychom na trhačky, mrtvou rybu. Řekli jsme o montážích, dnes si lov neukážeme, vzpomínal si, že se chystáš do Španělska na Ebro, bude to v září a na jak dlouho jdeš? Na tři týdny. Tak doufám, že si přineseš nějaké úlovky natočené na video, pak bychom se mohli znovu promluvit a řekneš nám jak se ti dařilo a co ti nejvíce fungovalo. Děkuji ti za rozhovor Atti, a vidíme se po výpravě. Mějte se hezky, nashledanou. To je na dnes všechno, loučíme se s východním Slovensku, loučíme se s Attim a Maťem, děkujeme jim za zajímavou reportáž. A pro vás, pokud se vyberete na sumce a podaří se vám něco ulovit, klidně nám to pošlete, ať už fotky nebo videa na adresu relacia@sports.sk nebo na facebook nám to připněte do zprávy, nebo to prostě zavěste na stránku rybářská Televize. Ať se vám daří a mějte se krásně.
I vy nám můžete zaslat fotografii svého úlovku a stát se rybářskou celebritou na SVK i v ČR!
Chci zaslat FOTOGRAFII
Navštivte náš archiv, kde najdete všechny epizody relace Rybářská Televize. Ať už vás zajímá lov kapra, feeder, přívlač nebo lov sumce či technické poradenství a úspěchy ostatních rybářů - všechno toto a ještě více najdete v archivu relace Rybářská Televize.