Rybářská Televize 4/2020 - Malá škola fídru (2)

PM: Vítám vás opět v Rybářské televizi. Dnes pokračujeme v seriálu Malá škola feedrové techniky. V minulé části jsme se věnovali prutům a dnes jsou na řadě feedrové navijáky. Takže opět Jaro Haššo nám o tom promluví, má své zkušenosti jako reprezentant a závodník. Takže Jaro, prosím tě, řekni nám, máme zde několik navijáků. Jaký naviják je nejlepší, to nevím, jestli se dá říci takto univerzální, nejuniverzálnější. Jaký by si měl koupit začátečník, jaký pokročilý a který naviják, kde použít.

JH: Dá se koupit i takový naviják, střední velikost, jako je tato 40tka. Hej, je to naviják, který využije určitě i na stojaté vodě a určitě ho využije i na řece. Zda chce hodit trošku dále nebo může chytat blízko, to už na blízko je úplně jedno, ale tedy myslím, že taková nejideálnější volba každého začátečníka, což jde na feeder zkusit lovit, tak by měl vyzkoušet nebo tedy koupit si nějakou 40 naviják. Je to takový nejuniverzálnější naviják. Vleze do něj více silonu, dá se říci, že to není až takový navijačik jak tyto dva menší, že tedy je to opravdu jen na takové vychytávky na nějaké lightové pruty, na ty nejměkčí pruty na krátkou vzdálenost. Tyto už používám i normálně, když chytám kaprů na takovou větší vzdálenost, kolem těch 30-40m, ale mám tedy i takové 40tka, které používám i na krátko, i na daleko. Je to takový univerzál, myslím, že ta 40tka je v tom feedri tak nejvíce prezentována, co se jedná o velikost.

PM: Dobře, tedy, podle čeho, podle jakých kritérií třeba vybírat naviják, když někdo přijde do obchodu a řekne si, že já teď chci začít s feederem a potřebuji naviják. Takže na co by se měl v první řadě podívat.

JH: V první řadě, co si musí uvědomit, že ten naviják by neměl mít větší otáčky než 1: 5,1. Z jednoho titulu, vždy když táhneme košík s navijákem, který má ty otáčky 1: 5,5 a 1: 6, tak dost namáhavě ten košík jde vytahovat z té vody. Zda je lehčí nebo zda je těžší, to je základ, protože při vyšších otáčkách dáváme větší odpor vůči tomu prutu a tomu košíku. Takže větší košíky většinou musíme pak pumpovat z vody, abychom je normálně vytáhli. Totiž to při navijáku s otáčkami jedna ku 4,8, co se u mě osvědčil jako nejuniverzálnější ta poloha tedy těch otáček toho navijáku, tak můžeme táhnout 200 košík aniž bychom ho museli pumpovat, prostě ten naviják má takové otáčky a regulované , že vůbec necítíme tu zátěž, která se nám přenáší přes špičku ohledně košíku.

PM: Tak to jsi mi řekl něco, co jsem absolutně netušil a vždy mám problém, proč ten košík mi nejde z vody.

JH: No, nejde proto, že ten naviják má velké otáčky. Už kolikrát při takových 100g, 150g košících na řece, už i ta 1: 5,1 nebo 1: 5, jako jsou většinou ty navijáky, už i tam já pociťuji to, že kolikrát musím ho troška popumpovať, abych ho zatáhl. Ale když mám 1: 4,8, jak má tento dejme tomu, tak úplně taháš to s tím, že ani necítíš vlastně, že ten převod je tak proveden, že necítíš vlastně tu tíhu, tu tíhu, která se přenáší k tomu košíku přes udici.
PM: Dobře a pak nač jsou navijáky jedna ku 5 a více.

JH: To se používá na přívlač. Většinou se to používá na přívlač, protože kapraři vlastně používají navijáky, co mají většinou mezi 1 celá 4 až jedna celá pět. Čím větší naviják, ten má menší otáčky, je to logicky dáno. On zase tím jedním otočí, tento naviják navíjí na jedno otočení kliky, dejme tomu 70 až 90cm silon. Tento navine nějakých 60 až 70cm. To znamená, že tento naviják už navine na jedno otočení o 20 cm více než ten.

PM: Takže shrneme si to, ideální naviják na feeder je 1: 4,8

JH: Ano, čtyřicítka 1: 4,8 je takový, že určitě tím nic nezkazíš. Zas tu máme naviják troška jiné kategorie. To je nějaká padesátka. Hej, ten má 1: 5,5. Ale zas je jinak řešen, neboť ten je řešen uvnitř s takovým šnekovým převodem, to znamená, že když s tím navijákem točíme, tak vidíme, že on jako kdyby na dvě doby šel nahoru. Pomaličku ta cívka chodí nahoru-dolů. To znamená, že ukládá ten silon a zde už nám zase ten převod nevadí. Ale při klasických navijácích pravím 1: 4,8 ideál a při těchto navijácích, ale to už jsou zas navijáky jiné cenové kategorie, jako jsou ty.

PM: Jasně, tak když chcete ušetřit peníze a koupit si něco levnější a funkční, tak 1: 4,8. To máme převody. Velmi zajímavé informace a nač třeba ještě dávat pozor dále. Já ti tak napovím nebo načnem téma kovový, nekovový, bakelitová nebo uhlíkový nebo jaký.

JH: Tak převážně ty navijáky už se dělají s kovovými cívkami, akorát ty náhradní cívky jsou nějaké uhlíkové. Myslím, buď jsou plastové nebo uhlíkové. Ale tak každý naviják by měl mít tu základní cívku kovovou. To je jasné. Určitě každý jeden už dneska to i má, na těch 90% Většinou jsou ty cívky kovové. Rozlišujeme je na mělké a na hluboké, to znamená že jedna cívka, dejme tomu, může být při určitých navijácích mělká, do které vejde, já nevím, 200 m osmnáctky, což nám bohatě stačí na feeder. Pak jsou cívky hluboké, kde nám vejde do téže cívky, akorát nám nevejde 200m osmnáctky, ale vejde nám až 400m osmnáctky.

PM: A na co je to dobré nebo se kterou se lépe hází - s mělkou nebo hlubokou?

JH: To je úplně jedno, to nemá rozdíl na nic, rozdíl je jen v tom, že prakticky používáme takové navijáky nebo i takové na match. Používají to tedy buď na Match nebo na bolonezky. Velmi dobrý tím pádem má ten naviják všestranné využití, tak aby tam nemusel dávat i ten feederista nebo ten plavačkáře strašně hodně silonu nebo jej něčím podkládat ten silon, tak bohatě stačí mělké cívky. Já jsem si je tak osvojil, že není nad to prostě, protože s tím feederem hodíš maximálně 100 metrů nebo tedy do těch 140 metrů a když tam dáš, já nevím, 250 metrů silonu, tak to i bohatě stačí na to, aby se muselo ... Neboť ten starý silon, co je vespod, vlastně to je tam jen podkladový silon, který je nevyužitelný, i tak se musí za ten rok, za dva roky vyhodit podle tedy kolikrát půjdeš k vodě, kolikrát cítíš, že ten silon je zničen nebo opotřebovaný nebo tak.

PM: Další věc, na kterou si ty osobně dáváš pozor, když dojdeš do obchodu, chytíš do ruky naviják. Myslím, že nechodíš do obchodu s cílem, že ano, tento chci, přece jen si ho musíš chytit. Takže dáváš pozor na převod, dáváš pozor na to, jaké má tělo, dejme tomu, na co ještě.

JH: Pak už záleží, jestli chci chytat. Dejme tomu, při method lovu používám navijáky baitrunner. To je moje taková vychytávka jen z hlediska toho, že prostě na method náhodou a může se stát, že zatímco položíme a došponuješ silon, už ta ryba sebere. Takže já první, co udělám, náhodně, položím prut a přepnu si baitrunner. Vlastně je to obrovská výhoda toho, že nemusím stále s tou cívkou vrzúkať nahoru-dolů, ale při tom rychlém lovu prakticky pustím si baitrunner a víme, že je to vše nastaveno, nemusím se tomu dále věnovat, že povolovat a zkoušet, zda je to . Hlavně se o to jedná při rychlých lovech

PM: Jinak řečeno a zkrácené, pokud jdeme lovit na method feeder, tak použijeme baitrunner.

JH: Tak to je taková moje zkušenost, protože se mi stalo, že jsem nahodil a dokud jsem povolil brzdu, tak mi vzalo prut a ještě mi to ten kapr utrhl.

PM: Jasné a co klasické navijáky s přední brzdou nebo že existují navijáky se zadní brzdou, také s přední brzdou a i kombinované, tedy s tím baitrunnerem, jak si vzpomínal.

JH: Myslím, že na feeder už teď těch posledních 5 - 6 let už tedy se osvojili hlavně ty navijáky s vrchní brzdou. Už většinou tiepoužívajú, zda jsou to závodníci nebo tedy i takoví ti obyčejní rybáři. Zvykli si jen z toho titulu, že pokud je vrchní brzda, tak já nevím ... Vždy ten kotouček je větší, než při té spodní brzdě. Nevím, čím je to tak dáno, je spodní brzda a tento kotouč je vždy menší, ta cívka je vždy menší než u vrchní brzdě. To zn., Že i tento naviják má super velikost na feeder, podobný tomuto, o jedno číslo je větší, ale tedy má velký obvod cívky, což zase pomáhá při tom, že dejme tomu, když prudce sebere ryba, tak tato jedna cívka, malá, musí odvinout minimálně třikrát rychleji než tato velká. To dává rovněž logiku. Takže čím je ten bubínek větší na tom navijáku, tak tím je to lepší, jestli to je na feeder, jestli to je na plovák z jednoho titulu, že tak si i při prudkých záběrech ta cívka stíhá eliminovat ty výpady té ryby, protože se mi stalo, že když jsem měl menší naviják a zabrala velká ryba, se rozběhla, tak i byla cívka zcela povolena a prostě takto v tom tahu to ta ryba utrhla. Tak se točil na ten navíječ, že prostě mi to vždycky mi to utrhlo. Tak vlastně začali i na feeder vyrábět hlavně takové navijáky s větším bubnem, s menším tělem, aby to mělo své opodstatnění. Poslední takovou věc, kterou máme, že jdeme chytat na přehradu, už dneska je tedy moderní chytat na přehradě s Feeder. Už to není jako někdy, že sebere se loď a vyveze se to na 100 metrů. Dneska už ty fídre, když jsou od těch 4,20 do těch 4,50, tak se dá v pohodě nahodit 100 metrů.

PM: 180 jsme hodili naposledy.

JH: Hej, tak na to já ruce nemám, ale tedy říkám, že klasicky, myslím si, že rybář s normálním feederem a s větším navijákem hodí těch 100 metrů, 120 metrů. A tak záleží i od - povětrnostní vlivy a jak si to umí nastavit, protože vždy když chceme hodit daleko, nemusíme dát velké závaží. Ono to třeba si vše, co potřebuji s tím krmivem sladit dohromady tak, abych dobře házel a tedy používáme na to pak už takové väčšokapacitné navijáky. Jsou to úplně jiné navijáky, jaké byly ty navijáky, co jsme dosud ukazovali. Jsou to navijáky takové, aby ten silon z těch velkých kapacitních cívek se odvíjel, tak dá se říci, že samovolně. Takže při takovém ve středním dobrém švihu, prostě čím větší buben, tím se lépe ten silon odvíjí z toho navijáku a je zřetelně vidět, když hodím s mým švihem, co dokážu hodit a náhodně s tím navijákem, tak s tímto navijákem to vždy bude kolem těch 20 metrů dále. Já to vždy mám ov, protože chodíme na přehrady, mám tytéž pruty, akorát tam mám jiné navijáky a s takovými navijáky se mi hází úplně jinak než s těmi navijáky, s těmi menšími. Když potřebuji daleko hodit a čím více švihu, tak tím mi zde vzniká menší tření oproti té cívce, neboť tak při té menší cívce vzniká větší tření, a tím pádem to brzdí ten silon. Ono se to možná nezdá, ale když to má vyletět z toho bubnu nějakých 100 metrů, tak ono se to tu prostě otírá a jednoduše to brzdí ten silon. Takže při tomto když náhodou, tak ani nevím, že jsem to švihl, to plynule letí, úplně necítím, že nic to brzdí a při těch menších navijáků, když švihu, tak už je cítit prostě, že ten silon už prostě létá, takové strunky malinké létají z něj. Takže každý rybář, který ví, o čem mluvím a zkusil si to, tak umí si to porovnat, že tedy vždy se používalo na ty větší vzdálenosti větší navijáky. Hlavně kvůli tomu, aby nemuseli vyvíjet takovou strašnou sílu při tom švihu.

PM: Možná by bylo namístě otázka: zda je lepší naviják nebo čím větší, tím dále s nimi nahodíme? Neboť zase čím větší naviják, tím těžší naviják

JH: To je pravda. Samozřejmě, tento naviják je o podstatně těžší než ten menší naviják. Ale zas jdeme chytat na extrémní vzdálenosti, musíme si uvědomit, že feeder byl vyvinut, podle mě byl feeder vyvinut - já když jsem začal v nějakém 2001. roku na feeder chytat sportovně nebo tedy soutěžně, tak chytalo se na nějakých 20-30 metrů. Nikdo nikdy nemluvil v té době o tom, že se bude chytat na 100 metrů nebo. Prostě firmy začaly vyvíjet a zjistili, že ho, počkej, dá se hodit i 100m, dá se hodit 150metrov, tak proto začaly vyvíjet už k tomu i dané pruty a k tomu sladěné navijáky na ty dlouhé vzdálenosti.

PM: Takže tolik na dnes k navijákem. Myslím, že opět jsme vyčerpali všechny možnosti. víte, jak si vybírat, k jakému účelu je který vhodný takže pokud se vám naše vysílání líbilo, dejte nám lajka. No a příště se budeme věnovat zřejmě, vlasec nebo šňůra. Co do navijáku dát. Takže zatím se mějte krásně.