Rybářská Televize 3/2020 - Malá škola fídru (1)

PM: Vítejte v Rybářské televizi. Zdravím vás spolu s Jardou Haššem. Na dnes jsme pro vás připravili seriál nebo ode dneška začínáme seriál, který jsme nazvali Malá škola feedrové techniky. Přednášet vám bude Jaro Haššo, mistr Slovenska v této technice. No a dnes konkrétně se budeme věnovat prutům. Takže, Jaro, první otázka na tebe: Existuje feedrová udice nebo feeder prut, který je univerzální? Nebo jsou rozdíly mezi tím, který použiji na Dunaji, na Váhu, na Sĺňave nebo na nějakém malém jezeře. Řekni nám všechno o prutech, co potřebujeme vědět.

JH: Tak zdravím všechny, kteří nás sledují a v první řadě bych chtěl říci, že jsou pruty takové, že bychom na jeden prut mohli chytat všude. To je pravda. Ale každý ten prut nebo každá značka těch prutů rozlišuje ty pruty na danou vodu, na kterou jdeme chytat, na danou vzdálenost nebo na danou rybu, kterou bychom chtěli chytat. Takže jsou feedrové pruty do 30 metrů, což chytáme na stojatých vodách, na jezerech nebo na mírných tocích. Pak jsou feedrové pruty, se kterými se dá chytat do 50m, rovněž jezero či mírný tok. No a pak jsou feedrové pruty na extrémní vzdálenosti, od těch 70metrov až po nějakých 150m, co se dá hodit s nimi. Takže jak vidíme, ta škála prutů je velká. Rozlišují se podle metráže, gramáže, rozlišují se podle typu tvrdosti. Na každou danou lokalitu bychom si měli umět zvolit daný prut, jaké ryby chceme chytat a jakým způsobem chceme chytat.

PM: No a právě - promiň, že ti do toho skočím - neboť ty odpovíš na danou otázku tak obecně, ale já to potřebuji trochu rozměnit na drobné. Vzpomínal si pruty do 30m, do 60m a nad 80m a malé toky a jezera. Jak rozeznáme tu udici, dejme tomu, co se hodí na nějaké malé jezero nebo na jemně tekoucí řeku. Jaká má být ta udice, jak vypadá ten prut? Jakou má gramáž nebo podle čeho to určíme?

JH: Tak v první řadě, když začneme od těch nejjemnějších prutů, co používáme, jak si vzpomínal, na ty jezera do těch 30m, tak tam nám stačí bohatě light pruty, to jsou pruty od 2,8m do 3,3m. V téže délce od 2,8m do 3,3m se nacházejí i některé medium pruty. Takže to máme takové pruty, což jsou uplne lehoučké. Vrhací zátěž je od těch 20g do 40g. Někdy se pohybuje podle toho, jaký prut si zvolíme. Pohybuje se i do 60g. Pak máme pruty ty 3,60m. To už jsou takové, bych řekl nejvíce rozšířené pruty, které používají rybáři, zda tedy na řeky nebo na stojáka. A tedy zase, ty 3,60m udice jsou i do nějakých 80g, což používáme na stojaté vody, jezero a pak máme ty 3,60m pruty i do nějakých 120, 130gramov, které můžeme použít i na jemnou řeku nebo tedy na takovou - by jsem řekl - už trošku tvrdší rybaření na řece.

PM: Dobře, vzpomínal si názvy jako light, medium, heavy a nyní se tě zeptám: je to o těchto špičkách nebo je to o celkovém těle udice?

JH: Je to v první řadě o celkovém těle udice. Každá udice má své typové označení. Na každém prutu jsou napsány nějaké ty technické parametry prutu, dejme tomu, je tu délka, buď tedy označená v cm a za tím ještě bývá dána vrhací zátěž toho prutu. Ta vrhací zátěž se vztahuje na všechny ty špičky, které jsou k tomu prutu dodány. Akorát jedna věc je taková, že vrhací zátěž - jak tuto píší od 150 do 220, tak všechny tři špičky jsou stanoveny na tu vrhací zátěž, jen každá má jinou tvrdost. To je třeba si uvědomit, že např. budu chytat na nějaké přehradě, s tímto prutem mohu v pohodě hodit nějakých těch 100metrů, přes 100metrů. Ale když chci vidět jemné záběry, tak použiji tu nejjemnější špičku. Každá ta špička má své typové označení, tzn, že každá jedna špice se označuje nějakou tvrdostí. Zde máme špičky od 3oz až po 5oz. Takže máme tu 3, 4, 5, t. zn. že dejme tomu, chci chytat na přehradě, tak si tam dám tu trojkovou špici, nejjemnější, abych hodil těch 100m s tím, že ten záběr bude úplně jiný, viditelný, jako kdybych chytal na nějakém silném toku, zda tedy na Váhu nebo na Dunaji. Už kdybych jel s tímto prutem na kanál nebo na nějakou silnou řeku, tak musím použít alespoň 90g či 100g olova, tak bych tam zvolil tu špici 5oz, abych v tom silném proudu a tedy při té gramáži viděl ten záběr, aby nám tu špičku neohýňalo do nějakého extrému. Aby ta špice byla jemně přihnutá a pak ten záběr se citelně objeví. Protože ten proud a to olovo těžké dělá už dost velký odpor ve vodě a tudíž tam se projevuje pak ten záběr.

PM: Otázka z praxe na tebe, když lovíš na místním štěrkovišti, jakou špici dáváš? Tu nejjemnější? Nebo to záleží také na tom, jakou rybu chceš chytit.

JH: Dvě varianty jsou ohledně pískoven, či chytáme na klasický feeder s košíkem nebo chytáme na method feeder. Pokud chytám na košík, tak vždy volím tu nejtenčí špici, to je jasné, protože potřebuji vidět ty citelně jemňounké záběry a tedy, abych si adekvátně mohl hodit i do půl jezera, kde potřebuji. Už když chytám na method a používám ty methodové natláčecí košíky, kde už mi vejde kolem těch 40-50gramov krmiva, tak používám tu střední tvrdost těch špiček, abych to mohl dobře a přesně hodit. Při tom methode je ten záběr úplně jiný než při klasickém feederi.

PM: Další otázka z praxe, která se týká právě mě a tedy mého kamaráda, co chodíme spolu na ryby. Já nejsem nějakým horlivým zastáncem feedrové techniky, feeder používám jen na lov nástrahových ryb. No a já mám několik feedere prutů doma, ale já jsem tyto špičky vůbec neřešil, já jsem tam dal vždycky tu nejtvrdší, aby to vydrželo a chytám stále všude na jednu, takže asi se může stát, že výsledek, jako když se snažím ulovit nějaké plotice, záleží na té špice? Nevidím tak ty záběry nebo uvidím záběry i na té nejtvrdší nebo jak to je?

JH: V první řadě si musíme uvědomit, v jakém ročním období chytáš. V jaké je ta ryba žravosti, v jaké je kondici, zda je rozežratá či žere pomalu, zda má zpomalený metabolismus, zda má zrychlený. Čím více chytáš v teplejší vodě, metabolismus ryby je zrychlený. Ta ryba více přijímá potravu, úplně jinak se chová jako na jaře a na podzim. To je logické. Takže když chytáš v létě, tak bych řekl, že ten záběr je identicky vidět na nějakém jezeře nebo i tedy na řece. Kdyby si měl i hrubší špici, tak určitě ten záběr vidíš. V určitě ne tak kvalitním provedení jako na té tenké špičce, ale prostě, ten záběr vidíš. Ta ryba to prostě vezme, ale už na podzim, když ty ryby jsou zpomalené a pomaličku berou, tak určitě bych zvolil jen ty nejtenčí špičky, protože tam ten záběr je úplně o něčem jiném, je to jen o malém potáhnutí nebo o malém povolení nebo prostě, o tom daném systému, který máš tam na konci, jako ta ryba k tomu se chová. Kolikrát jsme byli na rybách a jednoduše, měli jsme totéž všechno, každý měl jen jiný systém navolený a jeden neviděl záběry vůbec, druhý měl krásně plynulé. Takže je to o té dané situaci, v níž se nacházíme u vody.

PM: Nyní má voda, právě dnes má voda kolem 5 stupňů, nyní půjde trošku dolů. Jakou špici do takové pětistupňové vody?

JH: Určitě tu nejjemnější. Při tomto prutu, což má základní vrhací zátěž nějakých 150g, tak ten tedy fakt třeba používat v těch silnějších řekách a tocích. Už když chceme chytat takto někde, že někde si při břeh nahodit nebo tak, tak určitě bych zvolil jeho bratra. To jsou jemnější pruty tohoto typu. Takže jsou ty pruty i do 90 gramů - ten je tedy v takové lokalitě nejvhodnější.

PM: Přejděme k délce samotného prutu. Je 3,30m, 3,60m, testovali jsme nedávno hody se 4,20m - kde použít jakou délku.

JH: Tak jsme si říkali, že dejme tomu na jezeře, pokud chytáš na krátkou vzdálenost - zase záleží, což je krátká vzdálenost. Já strašně s oblibou chytám i do nějakých 15 metrů, tam používám ty pruty, jak jsme se bavili, ty lightové 3,30m. Nebo je light medium, t. zn. že ony nejsou zcela měkké, už trošku jdou do té tvrdosti, což se tedy projevuje hlavně při špičkách. Špičky dělají dva druhy, jeden druh je uhlíkový, to vidíme tak, že mají všechny černé konce. Pokud má špička černý konec, tak je uhlíková. Pokud má špička bílý konec, tak je laminátová.

PM: Moment. Konec je toto, ta druhá strana, co se nasouvá, ano? Takže toto jsou uhlíkové, nakolik jsou černé. Jaký je v tom rozdíl?

JH: No v tvrdosti, samozřejmě. Někdo dělá na tento prut všechny tři špičky uhlíkové, ale tentýž výrobce dělá k tomuto prutu i špičky laminátové. T. zn. že laminátová špička, když ji chytíte, tak už při nějaké 3oz, ji krásně ohnete. Plynule, což nám při uhlíkové neumožňuje, neboť ten uhlík je značně tvrdší. Myslím, že mnohem tvrdší než ten laminát. Takže na těch laminátových špičkách, pokud nechytáme daleko, tak je mnohem lépe vidět záběry než na těchto uhlíkových špičkách. To je dáno. Ten laminát je prostě měkčí a plynule se ohýbají. I já během mé závodní kariéry jsem zjistil, že ty laminátové špice mají obrovskou výhodu. Hlavně u těch příbřežních rybařeních, na ty krátké vzdálenosti nebo tedy když chytáme se šňůrou, že nemáme v navijáku silon, ale šňůru, tak prostě, vždy se tam používají laminátové špice. A zas uhlíkové špice mají takovou výhodu, že když chytáme na silném toku, tak takto nějak se nám ohne uhlíková špice. Laminátová špice by se nám ohnula o minimálně těch 50% více než ta uhlíková. T.zn. že ta uhlíková lépe přísekne tu rybu, i když někdo si myslí, že ona je měkoučká, se ohne, ale v situacích, kdy silně valí voda a že tam máme hloubku a těžký košík, tak je třeba si uvědomit, že ta tvrdší špice spíše přísekne tu rybu, protože ona narazí o ten košík, když to potáhne na dně. Ta špice prostě vystřelí zpátky, ale tím pádem, že je tvrdá, tak okamžitě tu rybu přísekne a hned je priseknutá. Když nevíme nebo že máme obouchané ty čísla na špičkách, někteří to rozlišují barevností. Zelená nejjemnější, pak je žlutá, pak červená, ta je nejtvrdší. Někteří výrobci dělají, dejme tomu, všechny špičky žluté a stane se vám, že to číslo se sklouzne dolů. Jednoduchý způsob, jak zjistíte, která špička měla jakou tvrdost, tak ony se podle té tvrdosti i ohýbají v ruce. T. zn. že vždy ta špice, která se ohne nejvíce, tak je nejměkčí. Pak je druhá a která se ohne nejméně, tak je nejtvrdší.

PM: Tak to je vše o fídrových prutech nebo všechno to určitě není, protože určitě by se dalo toho říci mnohem více, pokud budete mít nějaké otázky, napište nám je, my vám rádi odpovíme v budoucí části, neboť v té se budeme již věnovat fídrovým navijákem a vlasci. Takže pokud se vám vysílání líbilo, dejte nám lajka, pokud máte nějaké nesrovnalosti nebo pochybnosti, pište. Mějte se dobře.