RTV Extra: Nejčastější chyby při lovu na feeder

08.01.2019 09:08 Zobrazení: 891×

Opravdu chcete být úspěšný při feederi? Pokud ano, tak toto vysílání RTV Extra je určeno přímo pro vás.


Jara Hašša, ligového závodníka a mistra Slovenska v LRU feeder, jsme si pozvali do vysílání, aby nám vyprávěl nejen o mistrovství Slovenska ve feederi, ale aby nám i prozradil, jakých nejčastějších chyb se mohou rybáři dopustit při feederi a jak se jim můžete vyhnout.


Sledujte naše vysílání a zjistěte to.


 


Vítám vás ve studiu při sledování relace Extra. Dnes s Jardou Haššem, a tento krásný pohár, který mu patří, jak mistru Slovenska ve feederi, gratuluji ti, jakým způsobem lze dosáhnout titul mistr Slovenska? Je to dvoudenní závod, většinou se provádí na vodě, kde jde kolem 70-80 lidí. Tentokrát to bylo v Madunicích. Byly to MS týmů a zároveň vyhodnocení jednotlivců. Pojďme polemizovat. Ne každý má svůj den, dobré místo, Madunice jsou zrádné. Je to objektivní, když se za dva dny určí mistr Slovenska? Neuvažovali jste, že rozšíříte tento závod na více akcí a více vod? Vždy to bývá na jedné vodě a také mistrovství světa jsou vždy dvoudenní. Je to otom, že se tam trénuje, místa se losují, střídá se, každý ví, v jakém sektoru se dá chytit jaká ryba. Všechny akce významné jsou jen dvoudenní. Všichni měli stejné podmínky a tobě se podařilo vyhrát. Jak to bylo první den? Už si věděl, že je to dobře? V Madunicích je to tak, první den chytíš 15kg, druhý 1kg. Tvrdí, že je to rovné dno, není pravda, vícekrát jsme mapovali, jsou tam jámy, lavice, za nimi veškerá ryba stojí. Z 2m na 4m. Jsou ale i místa, kde o rybu ani nezavadíš, můžeš měnit systémy, nezabere. Ty si jako chytal? Když voda teče, tak každý chytí minimálně 4-5kg ryb. Trénoval jsem jen na stojaté vodě. Pokud stojí, ryba cukne, jde do sloupce. Míchal jsem krmiva, abych zkusil, co půjde. Už při třetím tréninku jsem si řekl, že toto navolíte na majstrovstá, zkusím, jaké losy budou a tak. Můžeš říct jakou příchuť? Ne to neřeknu, bylo to rybí. Sladké spíše na jaře, ale rybí krmivo jsem trefil zkrátka, i teplotu vody. Okey, chodil si trénovat, v těžkých podmínkách, jako šla ryba přes závod? První den voda tekla skoro naopak zcela stálá. Asi něco dělali na přehradě. Vlastně, začal jsem chytat tak, jak na tréninku. Jednoduchost. Zakrmíme, nahodil a po dvou minutách jsem přehazoval. Po 45minút přišel první jelec a potom jsem je chytil asi 20ks za sebou. Super a jak velké? Kolem 300-400gramov, jeden měl asi 1kg. Co ostatní? Šla jim ryba nebo se vyplatila taktika? Vyplatila, ostatní chytali po méně, já jsem měl vždy do minuty záběr, celý závod. Potom přišly parmy, pak Nosal, vždy se to střídalo podle houfu který přišel. Víme, že lidé dělají chyby při feedrovaní, možná jednou je i zanedbaný trénink. Čemuž připisuje svůj úspěch? Chodím na závody od roku 2002. Vždy si myslím u mne, že 50% úspěchu je los. Potom poznatky z vody z tréninku, nebo od lidí, kteří tam chodí. Vždy je to o lose a o technice na daném místě, kde chytáme. Když jsme při technice, řekněme si více. Napadlo mi, kterých 5 chyb se dopouštějí feedristi, když nemají úspěch? Záleží, kde chytáme, stojatá, tekoucí voda. Základ je vybrat si správný košík. Pojďme na to. Stojatá voda. Přijdu, naházíme to tam, já feeder používám jen jako lov nástrahoviek, ty protože tě to baví. Přijdu na stoják, co dělám špatně, když neberou ryby? Ono záleží, jakou krmnou směs máš. Chceš cejny, dej si Pleskačová krmiva, hnoje červy, kukly, nebo pěnkavy a samozřejmě kostní. Je třeba si vždy zmapovat, chci chytat na 30m s olůvkem a pomaličku ho tahám po dně. Pak cítíš, zda je olůvko v bahně, nebo na štěrku. Blátivé místům se snažíme vyhýbat, sice kapr tam ryje, ale na cejna to dobré není. Jsou jezera, kde je všude bláto, ale to je jiná situace. Pískové, štěrkové lavice, nebo tvrdé ubit bláto. Říká se, že když je tvrdé bláto, je to od toho, jak ryby prosévá dno, oni to bláto rozkalia, dá se pryč odtud a zůstane dno tvrdé. Velmi zajímavé informace a finty. Obecně je to tak v tom popílkový blátě zapadá krmivo. Skočím do toho, zvyknu očichat olovo, není bláto, jako bláto. Je takové, co totálně páchne a takové co nepáchne. Nezabýval jsem se tím, někdy jsme měli techniku, mezi olovo a silon jsme dávali bílou konopnou šňůrku, podle toho, jak byla zabarvena jsme věděli kolik bláta tam je. První chyba, nesprávný výběr lovného místa. Tak nějak. Druhá chyba na stojaté vodě. Bavme se o konzistenci krmiva. Nesmí být provlhčenou. Na stojaté používám lehčí košík, jak na tekoucí. Krmivo musí být proseté hlavně, aby po nahození začalo unikat pachové bublinky a mělo by se do 15 sekund rozejít na dně, aby nezůstalo těsto, které budeš táhnout s sebou během krmení ke břehu a naděláš si čáry ke břehu z krmiva. Žádné betónčeky. Třetí chyba na stojaté vodě co ještě může být? Pojďme ke košíkem. Když se zakrmíme, zakrmíme s větším objemem. Dejme tomu, ohledně objemu, mělo by mít co největší a když nahodíme, měli bychom vědět, jaká je tam hloubka. Když chytáme v metrové vodě, zakrmíme s větším košíkem, ale při lovu zvolíme samozřejmě menší, protože ryba se tam zdržuje a vadilo by jí, kdyby jí tam padalo to Hebedach. Ona vždy pak odejde z místa a čekáme na záběr déle. Tento menší košík by ji neměl vůbec plašit a soustředí se na krmení. Je nutné použít na krmení velký košík nebo nastřílet koule prakem? Ten, kdo může, je to praktičtější a rychleji. Ale, netrefí vždy přesně. Ale trefí, vidAle trefí, viděl jsem mistrů plavačkáře, co to stříleli do půl metru čtverečního, když nefouká silný vítr. A ještě záleží, jaké krmivo používáme. Není dobré tuning zpočátku krmivo. Něco nevoňavé a po hodině lovu třeba začít přidávat práškové posilovače, nebo jiné, pak ryba přijde, ale už s menším košíkem. Ryba strašně cítí atraktory, jakmile padne malý košík, ta ta ryba tam hned přijde. Co barva krmiva? Záleží? Určitě, když jsou tam menší ryby a chceme jejich chytat, používáme červené, nebo černé krmivo. Do toho se nebojí i ta měla ryba přijít. A proč se bojí žlutého? Na tom bílém podkladu je vše vidět. Stejně když ryba tam přijde tak tam svítí a dravci jsou aktivní vůči tomu. Vidí ji tam jako na podnose, všiml jsem si i já, když jsem chytal kapry, tak mi tam lovili candáty, neboť ty rybky tam viděli. Není to o tom, že by jim žluté nechutnalo, ale o opatrnosti. Přesně tak. Máme to ověřeno, když chceme větší ryby, tak žluté, bledé krmivo. Ale zas samozřejmě v tom kterém úseku se nachází kolik dravců. Ještě mi napadla jedna věc, délka návazce. Ty vím, že používáš velmi dlouhé, já naopak krátké, tzv. srkačky. Co je lepší. Je to od konzistenci krmiva. Když chytáme na jezeře a berou moc malé ryby s 50cm návazce, dám větší nástrahu a 1,2m návazec. Víme, že kapr nepůjde mezi cejnů, kteří se tam perou o krmivo, ale stojí metr, dva mimo krmne místo. I když jsem chytal na závodech na jezeře, sebral jsem druhý prut protože mám 6 prutů a tři na jiné vzdálenosti naklipované. Jeden je za a jeden před krmným místem. Dám vždy kukuřici, hodím dál a řeknu ti, vždy je záběr. Takže platí to, dopadne krmítko, naběhnou cejny, kapr vyčkává opodál. Zde má význam delší návazec. Má pak smysl používat ty srkačky v takovém případě? Samozřejmě, používáš tužší krmivo, vytahuje to z košíku ven. Kapr se chytá na method s krátkými návazci. 90%. V každých pravidlech nemůžeme používat menší než 50cm návazec. Je nasazených mnoho kaprů, chodí po kope. Sice cejny se tam perou ale když přijde 15 kaprů, vytisknou je a vybírají vše, co tam je. Třeba je tam udržovat protože vypadat a odejdou. Z uvedeného vyplývá, že někdy je lepší i kratší návazec. Hej přesně, ne vždy je dlouhý lepší, třeba mít několik připravených. Bavme se jako rybáři. Přejděme k chybám na řece. Konzistence krmiva v proudu. Sypšie krmivo odnáší mimo, jak to je. První, co musí každý udělat na řece, když teče, udělá systém, zavěsí košík, který když nahodí na dno, podívá, co špička dělá. Špička, když poskakoval, košík ten proud válí. Z hlediska rekreačního lovu je to špatně, aby sis nevytvářel krmne místo 2m dlouhé. Když zjistíš, že 70gramov na dně stojí, můžeme začít krmit s živou potravou a podobně. Moment, prázdný košík proud válí po dně a není to dobré. Když z něj vypadne krmivo, to zůstává na dně? No musí být velmi velmi presytované. Konzistence tak udělané. Já ho situjem 8krát a někdy i s říční hlínou a přidám lepidlo na hlínu. Vždy musím tak učinit, že náhodně plný košík, po minute vytáhnu a když mi tak krmiva trochu zůstane, mně to vyhovuje, protože vím, že do minuty mi ho všechno nevyplaví. Postupně jde ven. Toto je velmi důležité, aby krmivo zbývalo na jednom místě. Neboť mně to logicky přijde pak tak, že pokud je silný proud a nakrmím na jedno místo jestli se nevyplatí házet níže. Když nám přestala ryba jít a jdou jen malé, ty větší stojí většinou 3-4m pod krmným místem. Vezmu košík s olůvkem na spodku, volá se rocket. Vezmu nějakou 60, lehčí, a splavy krmné místo, pokud mi to dovolí stand. To není na to košík originál, používá se hlavně na přesnost. Já ho používám na preplavovanie krmného místa. Dám tam dvě kukly, přeplaval místo a mohu říci, že to vždy nějaká ryba vezmu návazec alespoň 80cm, aby byl dále od košíku. Velmi zajímavá informace, třeba to zkusit. Jaké další chyby děláme při lovu v proudu? Co délka návazce? Rozlišujeme, zda chytáme na lepené nebo klasické. Buď na lepené nebo utopené kostní červi. Utopené jsou takové, že ti je natáhne do nějakých 80cm, kde se ukládají na dno. Lepených vyplavuje po 2-3ks, 50-60cm od košíku, záleží od proudu. Musíme si to vychytat sami, dáme 50cm, nejde to, dáme 1m. Musíme zjistit, do jaké vzdálenosti nám tu potravu vyplavuje. Při lepených používáme cca 50-60, rybě to stačí. Parma jde i tak za košíkem a tak. Nyní o jemnosti návazce. Je na řece ryba méně opatrná v proudu, jak na jezeře? Určitě. Když řeka teče rychle, je jí jedno jaká tloušťka je. Klasicky lovíme na kmenový vlasec, 0,20mm, co se stane, když použijeme stejný návazec? No minimálně proto bychom měli dát tenčí, abychom netrhala celý systém, když zapřeme. Používá se umoření guma. Na tekoucích vodách. 100ka košík, ryba se sebere, hlavně velké parmy, musí tam být tlumič, aby nám hned po záběru nám to neodtrhne. Mám ověřeno, 150 košík, parma když sebrala, ten košík dělal jako kotva, vždy to ta parma urvat. Tvá rada je, vždy použít o něco tenčí, jako kmenový. Citlivosti na záběry. Na řece 0,22mm kmenový a návazec bude fungovat stejně jako 0,22mm kmenový a 0,16 návazec? Při rekreačním chytání určitě. Ty si tam sám krmíš, vytváříš si místo, ryba je soustředěna pouze na tebe. Kdežto když přijde 50 rybářů, většinou chytají v jedné linii. Občas někdo hodí dál, těch pachů jde hodně, každý mě něco jiného, ​​po té vodě to jde a ta ryba musí být zmagorená. Tolik pachů jí přijde do hlavy. Pak si vybírá to nejméně agresivní. Další otázka na tebe. Je rozdíl napichovat nástrahu, když před tím použiješ repelent nebo kouříš. Může to ovlivnit záběr? Určitě, opalovací krémy, repelent. U cigaret to nemám tak dané, sice se říká, že to ryba cítí. Kouří více závodníci, a chytají ryby. Ale opalovací krémy a repelenty, to určitě vadí rybě. Jaro, poslední otázka. Chodíme i soukromě na ryby, viděl jsem tě v akci, když jsem tě volal na Nitru, když jsme nenachytala nástrahovky a ty ano, klobouk dolů. Určitě se stane a viděl jsem to, že přijdeš k vodě a neberou ryby. Co tehdy? Stalo se jasné na první lize. Měl jsem 10bodový náskok, ještě v sobotu jsem vyhrál sektor a v neděli jsem zachytil nulu, ještě jsem dostal trestný bod a skončil jsem proto 4tý. Voda byla identická, v sobotu všechno fungovalo a v neděli jsem nemohl udělat záběr. Co tehdy třeba udělat? Řekl si 5 chyb, všechny se snažíme opravit ai tak to nejde. Co potom? Sbalit se a jít domů? Udělal jsem chybu, čekal jsem na jednom místě ty ryby. Dále, jsem si to revidován, krmivo jsem měl super, vše jak má být, ale potřebovalo silnější tekoucí vodu, ale jakmile ji trochu zastavil, přestalo fungovat. Je to zajímavé, neboť i na stojáka jsem na to nachytal a povyhrával. Nevím jestli jsem to házel mezi sumce, pode mnou kolega chytil 6 lopat a vyhrál sektor. Potom jsem stále dedukovat a zřejmě jsem ho preposiloval. Řekl jsem si, že méně je více, hlavně tekutých atraktorů. Jaký je tvůj názor na závěr, z hlediska rybáře na moudrost, změna místa, ryba jistá? Platí, nebo neplatí? Záleží v kterém ročním období chytáš. V zimě hledá ryba zimoviště, kde se soustředí, nebo je rozlezená po celé řece. Tehdy, když neberou na řece se vyplatí změnit místo, protože někde ta ryba je. Měníme 3 místa, někde jejich vždy najdeme. Na jaře je to sporné. Hledají velkou vodu. Ale i v březnu jsme na mělké vodě chytili kapry. To proto, že opře se slunce na mělčinu, množí se mikroorganismy, táhnou se tam ryby. Jarovi děkuji za informace, snad vám to pomohlo, mně ano. Je to vážná věda, tento feeder, obdivuji jejich, takových jako ty, co vědí takto promluvit. Přeji ti, aby tento pohár byl jednou i že mistr světa. Máš takové ambice? Tak to ne, to je úplně o něčem jiném. Nedá se to srovnávat. Budeme se tedy uskromňovat. To byl Jaro Haššo, děkuji a mějte se dobře.

 


Pochlubte se svým úlovkem v Rybářské televizi!

I vy nám můžete zaslat fotografii svého úlovku a stát se rybářskou celebritou na SVK i v ČR!

Chci zaslat FOTOGRAFII

 

Vaše Rybářska televize má bohatý archiv!

Navštivte náš archiv, kde najdete všechny epizody relace Rybářská Televize. Ať už vás zajímá lov kapra, feeder, přívlač nebo lov sumce či technické poradenství a úspěchy ostatních rybářů - všechno toto a ještě více najdete v archivu relace Rybářská Televize.

Chci více - ARCHÍV RTV

 

Líbila se vám tato epizoda relace Rybářská Televize?

Sdílejte ji svým přátelům a podělte se o zkušenost  na naší fanpage Rybárska Televízia na Facebooku. Své návrhy, připomínky a postřehy můžete psát i kolektivu RTV na e-mail: relacia@sports.sk.
 

 

Náš tip:

Seznam nejčastejších chýb při lovu na feeder a jak se jim vyhnout