RTV 22/2019 - mořský rybolov v Norsku

PM: Vítám vás v Rybářské televizi. V tomto zimním období, kdy většina rybářů sedí doma, samozřejmě, jsou fanatici, kteří chodí k vodě i teď, no ale jsou rybáři, kteří běžně chodí k vodě v zimním období, např. jedním z nich je Jarin Hejduk. Jarin loví ryby na moři a dnes si povíme něco o mořském rybolovu. Takže Jarin, čemu se vlastně konkrétně věnuješ?

JH: Já chytám nejraději v severním Norsku. Mou cílovou rybou je treska tmavá, ale samozřejmě i všechno ostatní. Severní Norsko si prostě získalo mé srdce a právě tu trávím nejvíce času. Občas jdu do Španělska na tuňáka, ale severníNorsko je prostě mekka rybolovu pro mě.
  
PM: Každý má nějakou srdcovku, tak u tebe je to Norsko. Ale třeba lidem říci, kteří se do Norska chystají, co všechno je třeba vědět a hlavně ty základní informace dříve, než se vybereme na moře, neboť většina lidí říká, jak se chytají ryby (k tomu se dostaneme i my později), jaké je to super, ale nikdo neřekne, co vás tam může překvapit, takže, co je třeba vědět nejdříve, jak sednu do člunu?

JH: V Norsku jsou nejdůležitější dvě věci, kde a kdy chytat. Kdy chytat záleží od počasí a na zjištění, kde v Norsku bude jaké počasí. Já nejraději používám norskou aplikaci YRNO (https://yrno.sk/yr.no-pocasie/), protože je prostě přesná. Dá se nastavit, samozřejmě, i do angličtiny, pokud se v tom člověk vyzná, může jít i v norštině, to není problém. Já chytám nejraději na ostrově Rost na Lofotech. A tady mám jednak hrubou předpověď počasí, kde vím, kolik bude stupňů, jaké budou srážky a jaký bude vít vítr. Zde mám předpověď na dákych 24hodin, co je předem více než 24hodin je již numerický model, nedá se na něj více spolehnout. Doporučuji večer před rybařením se podívat na počasí, jaké mě čeká na druhý den, ale ráno třeba si podívat aktualizaci, funguje to ve všech mobilních telefonech. Funguje to na PC a je to velmi přesná předpověď, jak říkám, ale pouze na 24 hodin. Ono zde nejde jen o to, jaké bude počasí a jaký budu mít vítr, ale mohu se současně podívat i na to, jakou budu mít pobřežní předpověď, t. zn., jaké budu mít proudění. Zde mám mořské proudy a vidím, jak se mi to proudění bude po hodinách měnit. Další věc, která je rozhodující, je, kam vlastně na ty ryby chci jít. Musím si tu rybu najít, ryba je samozřejmě v Norsku všude, ale já si to usnadňuji tím, že vím, kde rybu hledat. Existuje aplikace GULESIDER.NO (https://www.gulesider.no), která je, bohužel, pouze v norštině, ale kliknu si na Kart, což znamená v překladu Mapa. Zde mám další rozdělení map, vyberu si SJORKART mořskou mapu a zase stejný princip, přiblížím si tu lokaci, která mě zajímá. Mohu ji tam, samozřejmě, napsat, ale já vím, kam jdu, takže budu hledat a hledám zajímavá místa na mapě. Jsou to podmořské, podvodní kopce, hory a nebo zase prolákniny, díry.  Když se zde podívám na okolí ostrova Rost, vidím, že tu mám jeden hotspot vedledruhého. Krásné podvodní kopce 12,1; 6,4 ... Pozor, toto jsou hloubky při max. odlivu, pokud budu mít nějakou mělčinu, která má 2 metry a budu mít dvoumetrové vlny, tak se může stát, že ta vlna se zhoupne a já bouchnu kýlem o dno. Tzn jsem mrtvý. Utopím se. Na to lidé často zapomínají, že pokud zde mám 1,34 metrů pod kýlem, ale když mám dvoumetrovou vlnu, jsem na suchu. Je tam úplně všechno, jsou tu kompletní námořní mapy celého norského pobřeží, kde vidím všechny mělčiny, i povrch dna, zda tam jsou skály, písek nebo cokoli jiného, ​​mušle, ... To je velmi důležité kvůli tomu, aby jsem našel svou cílovou rybu, která hledám, která mě zajímá, protože každá ta ryba žije na jiném podkladu, nebo vyhledává jiný podklad. Každý kopec, každá jáma jsou hotspot a podle mé cílové ryby jdu na tu skálu, která mě zajímá. Většinou tedy kopec, hotspot, tam je ryba. Před ním, za ním, ale je tam.

PM: Tyto informace jsou velmi užitečné, i pro lidi, kteří se na moře chystají, no a teď pojďme konkrétně k lovu. Jak se loví na moři a jaké ryby.

JH: Za prvé, v moři je vlastně všechno dravé. Takže já používám buď živé nástrahy nebo umělé, gumové nástrahy. Zpravidla lehčí pruty a jemnější náčiní, mám o to více zábavy a ta ryba je déle zdoláváná a mohu ji i pustit. Co si budeme namlouvat, v Norsku je limit 20kg filetů na osobu. Když budu chtít, nachytám těch 20kg za den, ale já se chci bavit, tzn rád si vezmu lehčí přívlačový prut 60g, osmnáctku šňůru, 0,6 návazec, 60gramová jigové hlavička, 12centimetrový gumový ocásek a s tím se bavím. Já vláčím - cílová ryba - treska tmavá, treska obecná. Může přijít samozřejmě i cokoliv jiného. Může přijít malý platýs, může přijít rejnok, může přijít vokouš, pollak, cokoli. Ale musím lovit selektivně. To záleží na velikosti a na  druhu nástrahy. Když budu chtít lovit platýse, musím si vzít samozřejmě těžší náčiní a nejraději živou nástrahu samozřejmě mrtvou nástrahu, ne živou. Jako nástrahu používám většinou Kellera (tresku tmavou), v délce 35 až 60cm. Olověnou hlavu, speciální od jedné německé firmy, s montáží dvou trojháčků a najdu si to správné místo, kde chci na toho halibute jít.Pustím to na dno, vytáhnu 10 až 12 metrů nad dno, nechávám se unášet proudem, pracujis tou nástrahou a čekám.

Mořský rybolov provádím z 99% z lodi. Lodě jsou různé, motory jsou různé, zpravidla si dávám pozor, aby ten kemp, kam chci jít, měl dostatečnou kvalitu lodí. Tzn. nějakých min. 19 - 20 stop a slušnou motorizaci, 70 koní a více. Více koní zajistí, že s lodí mohu lépe pracovat, ale zase mám větší spotřebu. Potřebuji se dostat bezpečně na moře, ale hlavně také bezpečně z moře, proto kvalitní člun - kvalitní motor. Další věc, loď musí mít kvalitní echolot, protože mám sice námořní mapu, teoreticky v PC, prakticky ji mám u sebe nebo visí v kempu, ale potřebuji mít přehled stále o tom, kde jsem. Takže dobrý echolot. Potřebuji vědět také, zda pode mnou je nějaká ryba, nějaký život. O nastavení sonaru se můžeme bavit někdy jindy, je to téma široká.

PM: Řekněme si nyní něco o tom, jak vypadá den rybáře na oceánu nebo na moři. Kdy nastoupíte do toho člunu, kdy dojdete domů a vlastně, co celý den děláte.

JH: Většinou to záleží na počasí, zda vyplujeme ráno nebo až někdy odpoledne. Ale samozřejmě, první věcí je počasí, druhá věc, kterou hlídáme, je odliv a příliv. Říká se - vím, že to není pravda, ale říká se to a lidé tím velmi žijí - dvě hodiny před maximálním přílivem a dvě hodiny po něm je to nejlepší. Není to úplně pravda, můžete se tím trošku řídit, ale pravda to není. Vyplujeme na moře a bavíme se. Jsme tam pro zábavu, ne pro maso. Takže zvolíme si naši cílovou rybu, např. tu tresku tmavou nebo tresku obecnou nebo halibuta, jednoduše, co chceme a tomu se začneme věnovat. Osobně preferuji diverzitu, t. zn. že jdu a bavím se přívlačí. Vláčím na tresku tmavou, baví mě to, mám z toho zážitek. Občas přijde treska obecná, je to fajn. Ale vydržím při tom dvě hodinky, pak si už potřebuji odpočinout, protože neustále házení - tažení, házení - tažení člověka unaví. Vyměním pruty - mám s sebou dva až tři pruty - a jdu se věnovat platýsovi, kde si při tom driftování na platýse další dvě hodinky odpočinu, ale nevydržím další tři hodiny sedět. To nejsem já. Já potřebuji mít akci. Takže zase se jdu bavit s treskami. A když počasí dovolí, vydržím 10 až 12 hodin na moři. Někdy šest, jindy 14. Slunce tam prakticky nezapadá v sezóně. Takže se bavíme celý den. Přijedeme zpět, zpracujeme úlovek a poté následuje sauna, jedno-dvě pivka a příprava na další den. Protože zase musíme sledovat počasí.

PM: Když jsme už při tom počasí, tak mohl bys nám vysvětlit, ve kterém ročním období tam chodíš a tedy, jaká je tam zima, je tam v létě teplo a v zimě zima nebo jaké jsou tam teploty v únoru, červenec, říjen.

JH: Protože jezdím většinou do severního Norska, které je "zateplené" Golfským proudem, tak ty teploty tam nejsou nikdy tak tragické. Řekněme od čtyř stupňů, v létě tam může být více než 20 stupňů. Záleží na teplotě vody, ta se pohybuje od čtyř na jaře do 12 stupňů na podzim. To je o té bezpečnosti, pokud spadneš do vody, která má méně než deset stupňů a nebudeš správně oblečený, nebudeš mít plovoucí vestu nebo suché oblečení, povídáme si o minutách, které zvládneš, déle ne. Počasí se tam často velmi rychle mění, speciálně na mých milovaných Lofotách. Zažil jsem změnu počasí v tříminutovém intervalu, když jsme během tří minut měli v květnu sníh, kroupy, slunce a déšť. A to se točilo každé tři minuty. Takže skutečně záleží na oblečení a na tom, jak se na to připravíš po všech stránkách.

PM: Jaké konkrétní velikosti ryb se dají na moři ulovit?

JH: Ty velikostní limity se velmi mění v poslední době. Kvůli tomu, že ten oceán se skutečně otepluje, to není žádná blamáž, to je fakt. To jsem zatím za ty roky vypozoroval. Ty tresky dnes dorůstají gigantických rozměrů, dnes už není problém ulovit tresku tmavou s váhou více než 20kg. Už se to bohužel stává, nebývalo to a je to tak. Očekáváme nyní trofeje přes 20kg, spíše budoucí podzim. Očekáváme, že ta 20kilogramová hranice bude padat častěji. Tresky tmavé jsou nádherné bojovné ryby. Tresky obecné nejsou až tak bojovné, chytili se již exempláře s více než 40kg na udici. Já jsem zatím někde kolem 22kg. Jsou to úžasné ryby, nádherné. Platýza jsme chytili - kolega ze Slovenska, ze Skalice chytil 88kg halibuta. Nádherná ryba. Limity jsou obrovské a řekněme, nekonečné.

PM: Jaké jsou tvé plány na nejbližší budoucnost?

JH: Díky tomu, že jsem týmový rybář u firmy Sportex, tak jsme se s kamarády dohodli a půjdeme v únoru na Rujánu trošku podráždit lososy, které tam táhnou kolem ostrova, to je první cíl na příští rok jen s kamarády. Další túru, kterou plánuji, už pro hosty, má přijít 12 až 15 vybraných hostů ze Slovenska a z Rakouska, jdeme na ostrov Rost na dva týdny a pak další cesta, která je plánovaná, je na začátek září do Španělska, delta řeky Ebro. Tam se jdeme bavit s tuňáky.

PM: Těšíme se na tvé výpravy, právě proto, že Jarin nám slíbil, že z těchto výprav nám bude dodávat krátké reportáže, které zpracujeme pro vás. Budete svědky toho, jak se jim dařilo při lovu lososů a všech ostatních ryb. Pokud se vám naše vysílání líbilo, pokud vás zaujalo to, co Jarin řekl, dejte mu lajk, určitě nám to pomůže a budeme se snažit i příště. Mějte se dobře.